Netýká se vás povinnost sestavit ESG reporting?

Kdo má povinnost vytvářet zprávy o udržitelnosti

ESG reporting (také nefinanční reporting) ošetřuje především směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Podle ní musejí podrobné informace o své udržitelnosti zveřejňovat velké společnosti, které splňují alespoň dvě z níže uvedených podmínek. V některých případech se ale povinnost reportovat ESG může dotknout i malých a středních podniků.

Podmínky pro povinný ESG reporting – současný stav

Společnosti, které splní alespoň dvě z těchto podmínek, musejí zpracovávat zprávu udržitelnosti a uvádět také data svých subdodavatelů.

1. Počet zaměstnanců vyšší než 250.
2. Výše obratu větší než 50 mil. eur (cca 1,25 mld. Kč).
3. Hodnota majetku větší než 25 mil. eur (cca 625 mil. Kč).

Bez ohledu na tyto podmínky je ESG reporting povinný pro všechny společnosti, které jsou součástí konsolidovaných celků.

Od kdy je třeba ESG report zveřejňovat

ESG reporting už v roce 2025 (za účetní období 2024) musejí zveřejnit např. banky, pojišťovny a společnosti kótované na burze. Dalších společností se povinnost sestavit nefinanční reporting podle současné legislativy dotkne za účetní období 2025. Je proto nejvyšší čas se na reporting připravovat, protože proces přípravy dat, analýzy a další činnosti mohou zabrat několik měsíců. Procesem vás rádi provedeme v rámci naší služby ESG reporting.

Možná změna legislativy o ESG reportingu

Evropská komise přišla v únoru 2025 s návrhem, který by měl zjednodušit ESG vykazování a posunout povinnost firem sestavovat nefinanční reporting o dva roky. Povinnost reportovat by tak vznikla pouze firmám s více než 1 000 zaměstnanci. Zatím se však jedná pouze o návrh, který musí schválit Evropský parlament. Zda, kdy a v jaké podobě tak začne tzv. Omnibus platit, je zatím nejisté. 

„Evropská komise na začátku března 2025 předložila návrh tzv. omnibusového nařízení, jehož cílem je upravit a zpřesnit vybrané aspekty stávajících legislativních požadavků v oblasti udržitelnosti. Tento návrh se však nachází teprve v rané fázi legislativního procesu a není jisté, v jaké podobě bude nakonec schválen, ani kdy přesně vstoupí v platnost. Proces projednávání může vést k významným změnám oproti původnímu návrhu, a proto je důležité sledovat jeho vývoj a případné dopady na povinnosti podniků,“ uvádí David Kotris z enovation.

Tento krok EK je na jednu stranu vítaným, protože by výrazně omezil počet firem, které by měly povinnost reportovat o udržitelnosti. Na druhou stranu ale přichází v době, kdy se spoustu společností na svůj první ESG reporting už připravuje. Doporučujeme proto raději postupovat podle současné legislativy a být připraveni. Pro některé firmy navíc může dávat smysl i dobrovolný ESG reporting.

„Evropská komise se nyní snaží najít konsensus o tom, jak by nefinanční reporting měl vypadat. Je tak možné, že výsledná pravidla budou kombinací současného stavu a Omnibusu. Na finální znění si však musíme počkat,“ doplňuje David Kotris.

Dobrovolný ESG reporting – nižší úrokové sazby i větší hodnota firmy

I když se vás povinnost podávat zprávu o udržitelnosti netýká, může mít sestavení ESG reportingu své výhody. Jak už zaznělo, velké podniky musejí ve svých reportech zohledňovat také data subdodavatelů. Pokud dodáváte zboží nebo služby společnostem s povinným ESG reportingem, může váš vlastní ESG report znamenat konkurenční výhodu vůči jiným dodavatelům.

Udržitelnost je také jedním z hodnotících faktorů při žádosti o úvěr, který ovlivňuje i výši úrokové sazby, a stále více se o ni zajímají zákazníci i zaměstnanci. I když se vás proto ESG reporting netýká přímo, může představovat velkou výhodu vůči konkurenci, zlepšit vaši reputaci na trhu a zvýšit tržní hodnotu vaší společnosti.

• Jak vypadá příprava na ESG reporting?
• Co vše zpráva o udržitelnosti zahrnuje?
• Kde s ESG reportingem začít?

Zjistěte odpovědi na stránce určené nefinančnímu reportingu.